BDSM – jak jsem se potkala s bolestí

Miluji lásku, něhu, péči, jemnost... takže jak jsem se proboha dostala do prostoru plného bičů a technických zařízení, jejichž použití v praxi jsem si jen stěží dokázala představit? Ne, 50 odstínů šedi s tím neměly nic společénho. Z této knihy se mi celkem zvedal žaludek. Ne kvůli BDSM praktikám, ale kvůli dynamice vztahu. Dostala jsem se k tomu, že jsme si doma začali přirozeně hrát za hranicemi svých komfortních zón a objevovat zvláštní záliby, které by nás ani jednoho normálně nenapadly. A přišel okamžik, kdy už bylo dobré nechat si odborně poradit, i kdyby jen ohledně bezpečnosti používaných technik. A tak jsme zavítali na celodenní workshop. Očekávala jsem cokoli, jen ne to, co se doopravdy stalo – bylo to fantastické.

Lilia Khousnoutdinova BDSMOd té doby za sebou máme několik různorodých variací workshopů... a co mně stále fascinuje, je:


Bolest + dlouhé trvání = hormonální euforie??

 

Nechápu to. Ale je pravdou, že po 15 minutách dobrého plácání jsem totálně “high” - cítím v těle obrovskou vlnu endorfinu, jako při porodu...při milování...při jízdě na kolotoči. Čím to je? Strach či adrenalin tady nehrají roli – strach nemám, ani adrenalinové symptomy. Spíše naopak – když “impact” se vynda z kontextu  trestu, útoku nebo hrozby, tělo najednou reaguje jinak... slastí? Nezbytnou podmínkou je však pocit důvěry.



Dark fantasy


Je dobře známo a výzkumy potvrzeno, že ženy mívají sexuální fantasie hraničící se znásilněním. Ty z vás, které stejně jako já znásilněním prošly v jeho reálné podobě určitě budete souhlasit, že je to, narozdíl od “drsných” fantasií, úplně něco jiného. Tak o co jde? Věřím, že jde o odevzdání kontroly, nikoli o násilné porušování hranic. Sen o tom, že mne někdo donutí jít dál, než jsem sama schopná zajít, že splní mé skryté touha a že mne donutí prožívat větší rozkoš, než jsem si kdy byla schopna vědomě dovolit. Věřím, že odevzdání se je zádkladní ženskou sexuální potřebou (ne vždy a nejen to, samozřejmě!) Úplně se vzdát kontroly občas doprovází strach i touha. Jak ale na to? Snad se nebudeme nechávat znásilňovat v temných koutech? Vůbec. Nebo vlastně ano – ale jen poté, co si domluvíme bezpečné hranice, v plné důvěře, po oboustranné dohodě – a to jen ve vyznačených mezích (s možností kdykoli vystoupit).

 

Dobré hranice nás činí svobodnými


Dodala bych, že nám dávají absolutní pocit bezpečí. Možná nikdy jsem se necítila tak bezpečně a tak lehce, jako uprostřed místnosti, kde probíhalo mnoho technicky dosti náročných počinů, jejichž vizuální podoba by mnohým mohla připadat zastrašující. Ale já jsem pevně věděla – nic nemusím. Mohla jsem celý den sedět uprostřed na podlaze a věděla jsem, že na mně nebude vyvíjen žádný tlak se něčeho zúčastnit. Chceš? Zkus. Chceš zkusit s někým? Požádej. Nechceš? Nemusíš. Jednoduché, až ad absurdum, ale kde jinde ve světě toto upřímné bezpečí najdeme? V běžných vztazích už vůbec ne....

 

 

 

No a co teda bolest?


Určitě existuje nespočet způsobů jak na to – mluvím pouze ze své zkušenosti. Bolest není nesnesitelná, je akorát tak na hranici a stává se slastí. Je to velmi zvlášní kombinace intenzivního fyzického a psychického stavu, možná na pohled děsivá, ale zároveň velice hravá a paradoxně “nevinná”.

 

Důležité je, navzdory častým dojmům, že bolest vlastně není potřeba. Sexuální hry s výměnou rolí a moci v dobře stanovených a vzájemně dohodnutých hranicích mohou být neuvěřitelně vzrušující a transformační, aniž by se vůbec jednalo o drsnou fyzickou akci. Psychika je mocná, a čsto zrovna prychologická strana hry je to, co nejvíc pracuje, nikoli bič. 


Lilia Khousnoutdinova BDSM

 

A proč to ale proboha deláš? 


Co mi to dává? Proč to dělám? To mi normální sex nestačí?


Toto jsou všechno úžasné otázky, které dostávám na denním pořádku.


“Normální” sex – asi ne. Ale extatický sex mně baví i bez bičů a her. Pro mne BDSM nikdy nebylo primárně o vzrušení či sexu. Zjistila jsem totiž, že nabízí úžasné nástroje pro práci s emocemi, s tématy moci a síly, a v neposlední řadě také – s důsledky sexuálního násilí. Jednoduše – je to velice silný terapeutický nástroj, který samozřejmě může mít ve špatných rukou katastrofické účinky, ale ve své lepší podobě nabízí možnost “práce na sobě” a sebepoznání nejen v oblastni sexuality.


Navíc, v dobře nastaveném kontextu, je to skvělé pole pro práci na svých hranicích, objevování svých skutečných přání a tužeb, poznání toho co doopravdy jsem a mnoho nových prožitků. O možnostech poznávat zajímavé lidi netradičním způsobem (kdo se může pochlubit, že zbičoval novináře z BBC?) ani nemluvím. Je to jednoše velice zajímavá cesta – pokud je kontext nastaven zdravě. Jinak – riskujeme prožít 50 odsínů šedi.

 

A co mám proti tolika odstínům šedi?


Nedá mi to. Z knihy i z filmu je mi celkem slušně na zvracení. Vysvětlím proč:


·           BDSM je tu celkem lineárně prezentované jako výsledek traumatizace v dětství, přičemž ale výzkumy ukazují, že traumatizovaných osob mezi milovníky BDSM je stejně jako v “normální” populaci. 

·           Mentální věk hlavní hrdinky nepřesahuje 13 let.

·           Pevné hranice, důležitost svobodné vůle, jasně vyjádřený souhlas je zde nahrazen manipulací, nátlakem a emočním vydíráním.

·           Podstata BDSM je omezena na široký výběr bičů, čímž se úplně ztrácí (pro mne) snad nejzajímavější stránka BDSM praktik – ta emoční, včetně potenciálu k uzdravení starých zranění a vzorců chování.

·           Základní zásada – aftercare – neboli “péče po” je téměř kompletně ignorována, což bezpochyby může způsobit úplně zbytečná zranění.

·           Tedy to co může být živou a láskyplnou hrou mezi milujícími se lidmi, je prezentováno jako celkem nezodpovědná manipulativní hra o moc mezi zraněným chlapcem s velkým bankovním kontem a ženou s osobností dítěte, jejíž jedinou předností je to, že si nechává z lásky líbit téměř všechno. Popelka v latexu mně napadá jako nejlepší shrnutí. A samozřejmě to celé končí (tuším ve 3.dílu?) tím, že “se vzali a žili šťastně až do konce”… jistě. Nikdo neprozradí jak?

·           “Smlouva”… jsem zvědavá na názor právníka na údajný článek “být kdykoli a jakkoli sexuálaně k dispozici”… A jako žena s úctou vůči svému tělu a svým vlastním touhám tento nápad nemám ani chuť komentovat (a pokud máte chuť říct “ale co ta tvoje ztráta kontroly”? Ano, však v jasně daných mezích, když si to oba přejeme a v naprosté důvěře... Navíc, totálni sexuální odevzdání se v důvěře a “bytí sexuálně kdykoli a jakkoli k dispozici” jsou od sebe hodně daleko). A jen tak pro jistotu chci upřesnit – smlouvy, které jsem zatím v souvislosti s BDSM hrátkami podepsala, žádné podobné zajímavosti samozřejmě neobsahovaly.

·           Kontrola – opravdu někomu přijde v pořádku, když hlavní hrdina paranoidně hrdinku kontroluje? Jak se bude oblékat, kolik bude cvičit, co bude jíst, jakou antikoncepci bude brát a od kterého gynekologa (tady se přiznám, že jsem vskutku potřebovala kyblík na bliti). Nápadna podoba mezi tímto chováním a chováním pachatelů domácího násilí byla již podotknuta v mnoha velice dobrých článcich od žen odborně pracujících s obětmi týrání. Skvěle to shrnuje následující výroky:


All images created and owned by the sixth siren of pandora.

 

All images created and owned by the sixth siren of pandora.

 

 

All images created and owned by the sixth siren of pandora

 

All images created and owned by the sixth siren of pandora

All images created and owned by the sixth siren of pandora

All images created and owned by the sixth siren of pandora

All images created and owned by the sixth siren of pandora

 

All images created and owned by the sixth siren of pandora.

Je mi smutno, velice smutno, že tento příběh lze údajně považovat za projev “velké lásky”. A že praktiky tam znázorněné se staly veřejnou tváří BDSM, které jinak může být zodpovědnou a přímo extatickou praxí plnou úcty.

 

Jediné, co ale chci uznat, je, že soundtrack je super! Výborně se na něj tančí zouk!

_ADD_TO_MAIL
 

Menstruační kalendář zdarma!

Zaregistrujte se k odběru novinek a dostanete na zadanou e-mailovou adresu menstruační kalendář úplně zdarma!